Současné procesy transformace postindustriální společnosti na území Moravskoslezského krajes příklady dobré praxeVítězslav Zamarský, Ivo Formánek

2

AgendaSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

1. Úvod2. Výzkum faktorů rozvoje MSK na VŠP3. Sekundární šetření ekonomiky MSK

(aktualizace 2012)4. Výsledky primárního a sekundárního šetření

MSK5. Příklady dobré praxe6. Závěr

3

2. Výzkum faktorů rozvoje MSKSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

• Výzkum faktorů rozvoje MSK na VŠP (metodika)– Sekundární šetření

analýza dat shromážděných Českým statistickým úřadem

– Primární šetřeníanalýza dat získaných Vysokou školou podnikání Ostrava

4

3.1. Hrubý domácí produkt St

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

GDP v 2010 dle krajů & Střední stav populace v 2011 dle krajů. Celá ČR.

GDP in 2010 Population in 2011# Region [ CZK mil ] [ EUR mil ] CR=100 [%]1 PRG 259 381 38 465 11,822 CB 83 801 16 051 12,183 SB 49 697 7 741 6,064 PLZ 44 316 6 937 5,445 KV 22 442 3 158 2,896 UST 88 042 9 898 7,887 LIB 23 846 4 667 4,188 KH 30 067 6 773 5,279 PAR 33 637 5 799 4,92

10 VYS 30 837 5 959 4,8711 SM 90 560 15 318 11,1012 OLM 46 650 6 877 6,0813 ZLI 32 668 7 040 5,6114 MS 87 007 14 630 11,71

5

3.1. Hrubý domácí produktSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

GDP per capita v 1995-2010 dle krajů a roků. Čtyři kraje s největším GDP v ČR.

6

3.1. Hrubý domácí produktSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Změna GDP per capita v 1995-2010 vs. celkový GDP per capita v 1995-2010 dle krajů a roků. Celá ČR.

7

3.1. Hrubý domácí produktSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Změna GDP per capita v 1995-2010 vs. celkový GDP per capita v 1995-2010 dle krajů a roků. ČR bez PRG.

8

3.2. Tvorba hrubého fixního kapitáluSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

GFCF v 1995-2010 dle krajů a roků. Čtyři krajes největším GDP v ČR.

9

3.2. Tvorba hrubého fixního kapitáluSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Změna GFCF per capita v 1995-2010 vs. celkový GFCF per capita v 1995-2010 dle krajů. Celá ČR.

10

3.2. Tvorba hrubého fixního kapitáluSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Změna GFCF per capita v 1995-2010 vs. celkový GFCF per capita v 1995-2010 dle krajů. ČR bez PRG.

11

3.3. Čistý disponibilní důchod domácnostíSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

NDIH per capita v 1995-2010 dle krajů a roků. Čtyři kraje s největším GDP v ČR.

12

3.3. Čistý disponibilní důchod domácnostíSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Změna NDIH per capita v 1995-2010 vs. celkový NDIH per capita v 1995-2010 dle krajů. Celá ČR.

13

3.3. Čistý disponibilní důchod domácnostíSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Změna NDIH per capita v 1995-2010 vs. celkový NDIH per capita v 1995-2010 dle krajů. ČR bez PRG.

14

3.4. Míra nezaměstnanosti St

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Míra nezaměstnanosti v 1995-2011 dle krajů a roků. Čtyři kraje s největším GDP v ČR.

15

3.5. Míra ekonomické aktivity obyvatelSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Míra ekonomické aktivity obyvatel v 1995-2010 dle krajů a roků. Čtyři kraje s největším GDP v ČR.

16

3.6. PopulaceSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Populace v 1995-2011 dle krajů a roků. Čtyři krajes největším GDP v ČR.

17

3.7. Věda a výzkumSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

Věda a výzkum v 2010, personální statistika dle krajů. Čtyři kraje s největším GDP v ČR.

18

4. Výsledky primárního a sekundárního šetřeníSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

1. Kraje s jednoduchou výrobou a nízkými mzdovými náklady jsou v období ekonomické recese postiženy mnohem větší nezaměstnaností a sociálními problémy, než kraje s dostatkem vzdělanéa kvalifikované pracovní síly.

2. Disparity mezi kraji ČR byly založeny již v hluboké minulosti. Tyto diference se nezmenšují.

3. MSK bude mít i v budoucnu industriální charakter. Úspěšnost MSK tak bude záviset na konkurence-schopnosti modernizovaného tradičního průmyslua na rozvoji nových průmyslových odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

19

4. Výsledky primárního a sekundárního šetření St

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

4. Populace MSK se trvale snižuje. Z MSK odcházejí hlavně mladí a vysoce kvalifikovaní talentovaní lidé, kteří v kraji nemohou najít odpovídající uplatnění.

5. I když se v MSK začínají rozvíjet nové, moderní technologie (viz příklady dobré praxe), rozvoj těchto technologií není dostatečný a nedokáže účinně kompenzovat útlum těžby černého uhlí a útlum výroby a zpracování železných kovů v MSK.

6. Aby se moderní technologie v MSK mohly rozvíjet, je nutné nabídnout investorům dostatek vzdělanéa kvalifikované pracovní síly. MSK proto musí podporovat především kvalitní technické školství.

20

4. Výsledky primárního a sekundárního šetření St

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

7. Při rozvoji MSK nelze spoléhat na pomoc státu. MSK musí stavět na mobilizaci svých vnitřních sil.

8. V MSK nastolit „proinovativní“ atmosféru.9. Prioritní úkol MSK je zlepšení kvality ovzduší

v postižených lokalitách. Nutný je komplexní přístup a mediální ofenziva na úrovni MSK a celé ČR.

10. Pro tvorbu a úspěšnou realizaci strategie dalšího rozvoje MSK je nutno zmapovat bazální činnosti MSK, jež budou nosnými aktivitami s vysokou přidanou hodnotou (podobně postupováno ve vyspělých státech při konverzi a restrukturalizaci někdejších tradičních subjektů a systémů).

21

5. Příklady dobré praxeSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

• IT4Innovations– jeden z největších současných projektů v oblasti

VaV v ČR– celkový rozpočet projektu: asi 1,8 miliardy CZK– cíl: supervýkonné počítačové centrum (SCC) v IT– partneři: VŠB – TU Ostrava, OU v Ostravě, SU v

Opavě, VUT Brno, Ústav geoniky AV ČR– částečný provoz od konce 2012 (tzv. malý cluster)– plný výkon od 2015 (tzv. velký cluster)– v budoucnosti asi 200 zaměstnanců

22

5. Příklady dobré praxeSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11

• Huisman Czech Republic– pobočka V ČR od 1997

(sídlo: Sviadnov v blízkosti Ostravy)– významná projektová a výrobní kapacita skupiny

Huisman– výroba kompletních produktů i součástí větších

celků– v současné době asi 600 zaměstnanců

23

6. ZávěrSt

rate

gy in

Tra

nsiti

on 2

012,

Ost

rava

, 201

2-10

-11 Děkujeme za pozornost